2. STUPEŇ JOGOVÉ CESTY: NIJAMA – doporučení myšlení

– Sauča – čistota
Naše fyzické i psychické tělo je znečišťováno životním prostředím, potravou, stresem, …a pokud neexistuje přirozené očištění organismu, tělo se začně bránit tím, že onemocní. Mezi základní očistné techniky, tzv. Krije patří „Néti“ – očista nosu, „Dhauti“ – čištění jícnu a žaludku, „Basti“ – čištění střev, „Nauli“ – masáž břicha, „Dech Kapalbháti“ – čištění nosu a čelních dutin a „Trátak“ – čištění očí. Zároveň je doporučováno udržovat čistotu vnějšího prostředí, ve kterém žijeme.

– Santoša – spokojenost
Každý z nás umí přesně říct, kdy je nespokojen a to, že byl spokojen si uvědomí až v momentě, kdy spokojen není. Rádi vzpomínáme na to, jak jsme byli spokojení v minulosti nebo se naopak těšíme na něco, kdy budeme znovu spokojeni, např. dovolená, až bude hezky, až bude sníh, až, až. Znáte to:-). Vniřní spokojenost bychom si měli uvědomovat tady a teď, každý den. Být spokojení za to, že jsme se ráno probudili, že jsou děti zdravé, proto zlobí, že máme práci, že prší, že svítí sluníčko, že jsme.

– Tapas – disciplína a sebekázeň
Určitě na sebe nemáme být tvrdí, přeci jen stále platí i první pravidlo Jama – neubližovat si. Nicméně, měli bychom odhodit vše, co nás svazuje, naše předsudky, zvyky, omezení, která si sami dáváme. Jako příklad uvádím častou větu „Mám děti a nemám proto čas cvičit jógu“. I já mám dvě děti, žádné hlídání a cvičím…omezení je jen v naší hlavě a pokud ho odstraním, určitě nějaký čas najdu.

– Svadhaja – poznání, objevování sebe samého
Hlavní myšlenkou, vedle studia starých textů, je stále se vzdělávat, nejen intelektuálně, ale pracovat na sobě, být otevřen novým zkušenostem, učit se z každé situace, která nás potká. Jak už to tak bývá, nejvíce se naučíme ze situací, které nám nejsou úplně příjemné, od lidí, kteří nejsou tak úplně náš šálek kávy. Skrze ně totiž poznáváme naše slabé stránky a můžeme na nich pracovat.

– Išvara pranidhana – uctívání svého boha
Spousta z nás přiznává, že přestože je nevěřící ve smyslu náboženství, věří v něco, co není schopna definovat. A právě uznání toho, že jsme součástí nějakého celku, vyššího principu, něčeho mezi nebem a zemí, nám umožní řešit podstatné a nezabývat a netrápit se nepodstatným. Vše je tak, jak má v tu danou chvíli být a pokud to budeme respektovat, necháme věci být, přestaneme tlačit na pilu, vše se bude dít tak, jak má, bez našeho většího úsilí.

Namaste!